Platforma Data zdraví odhaduje, že v České republice žije 2,0 až 2,5 milionu lidí, kteří vykazují některou z forem duševního onemocnění nebo závažné psychické nepohody vyžadující péči. Jak nastavit podmínky na pracovním trhu tak, aby tito lidé měli šanci získat a vykonávat kvalifikovanou práci?
V Moravskoslezském kraji, kde působí organizace Spirála Ostrava, připadá podle posledních průzkumů na jedno pracovní místo pro osoby se zdravotním postižením více než 7 uchazečů. Mezi zájemci jsou i lidé s duševním onemocněním, ne každý z nich ale dostane příležitost profesně růst a chodit do zaměstnání, které odpovídá jeho vzdělání, zkušenostem nebo představě smysluplné práce.
Na úvod Setkání Spolu 2026 zaznělo od MUDr. Jany Králové z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Katedry klinických neurověd LF OU připomenutí, že důstojná práce podporuje zotavení. Podle ní vznik, průběh i léčbu duševních poruch nelze vnímat izolovaně, ale v biopsychosociálním kontextu. Vedle genetických a dalších biologických faktorů hrají často významnou roli také vlivy ze sociální oblasti života, například vztahy nebo možnost seberealizace. Kvalitní zaměstnání podle ní pacientům přináší režim, stabilitu, pocit užitečnosti, pestřejší vztahy i možnost posilovat vlastní sebedůvěru a sebehodnotu. To se může pozitivně projevit na léčbě i na dalším vývoji nemoci.
Jak podpořit větší inkluzi
Zkratka IPS vznikla z anglického názvu Individual Placement and Support. Jde o metodu, která propojuje uchazeče s OZP a zaměstnavatele na volném trhu práce s cílem najít pozici odpovídající zkušenostem i vzdělání zájemce. Mgr. Nikol Pllunciová, která už více než 10 let pracuje jako metodička IPS v organizaci Práh jižní Morava, z.ú., upozorňuje, že individuální úpravy pracovních podmínek nemusí být pro firmy ani složité, ani drahé. Překážkou bývají spíše předsudky a nedostatek informací. Z praxe podle ní vyplývá, že někdy stačí umožnit flexibilní pracovní dobu, home office, častější přestávky nebo více soukromí na pracovišti.
„Na Jižní Moravě v současnosti spolupracujeme s více než 160 zaměstnavateli, od městských úřadů přes malé lokální firmy až po velké společnosti, jako je IKEA Brno,“ uvádí Pllunciová. Dodává, že spolupracujícím subjektům kromě legislativních a finančních výhod zaměstnávání OZP přináší IPS i další praktický přínos. IPS specialista může firmám i klientům nabídnout bezplatnou podporu při zaučení a dlouhodobě zůstává partnerem, který pomáhá okamžitě řešit případné potíže na pracovišti.
O tom, že úspěšné uplatnění lidí s duševním onemocněním stojí hlavně na ochotě a dobré vůli, přesvědčila i anketa mezi účastníky Setkání spolu 2026. Ti se shodli, že zásadní je zdravá firemní kultura a otevřený přístup zaměstnavatele. „Člověk s duševním onemocněním nemusí být pro pracovní tým omezením. Naopak, může být jeho velkým přínosem. Z vlastní zkušenosti vím, že mezi těmito lidmi najdeme spoustu loajálních, pracovitých a motivovaných zaměstnanců. A někdy nám právě jejich potřeby pomohou odhalit, co v naší firemní kultuře nefunguje tak, jak by mělo. Když pak hledáme řešení, často zjistíme, že z nich mají prospěch úplně všichni. Nejen zaměstnanci se zdravotním znevýhodněním.” shrnuje své zkušenosti Darja Koťátková, HR manažerka a zástupkyně ředitelky Spirála Ostrava.
Kulaté stoly a příprava na zavedení v MSK
V Moravskoslezském kraji zatím IPS tým nefunguje, Spirála Ostrava ale na jeho zavedení pracuje. „S naší dosavadní podporou má metoda mnoho styčných bodů. Například část, kde připravujeme klienta na pohovor či nástup do práce apod. Zásadní rozdíl je v tom, že chceme násobně rozšířit možnosti jeho uplatnění a vytvářet další příležitosti.“ vysvětluje Eva Krestová, ředitelka Spirály Ostrava, proč chce ještě letos zahájit jednání s prvními firmami.
Právě proto organizace ještě před spuštěním služby uspořádala Setkání spolu, na které záměrně pozvala zástupce různých skupin: klienty s duševním onemocněním, odborníky, zaměstnance i zástupce HR a komerčních firem. Diskuse se soustředila na konkrétní bariéry, na rizika, na která je potřeba myslet, i na názory jednotlivých aktérů na zaměstnávání na volném trhu. Zaznělo, že osvěta a empatie jsou zásadní. Rozhodnutí sdělit či nesdělit zdravotní stav je vždy na samotném člověku, přesto může transparentnost firmě umožnit včas přizpůsobit podmínky jeho potřebám. Důležitá je také informovanost kolektivu, aby nevznikal dojem, že je někdo neoprávněně protežován. Cílem všech těchto kroků je situace, kdy je nastupující člověk se znevýhodněním vnímán jako běžný kolega bez zbytečných nálepek.
Proč se o IPS zajímat
V České republice se k metodě IPS aktivně hlásí a využívá ji přibližně 18 multidisciplinárních týmů působících v 8 krajích. Tyto organizace sdílejí zkušenosti a příklady dobré praxe v rámci celorepublikové Platformy IPS Česká republika. Metoda je zároveň oficiálně doporučena jako klíčová součást spektra služeb v nově vznikajících Centrech duševního zdraví (CDZ).
„Křivka ukazující počet lidí s duševním onemocněním neustále narůstá. A to nejen u dospělých osob. Čekárny psychiatrů a psychologů jsou plné mladých lidí, čekací doby pro dětské a mladé pacienty jsou až půl roku. Tito mladí lidé budou v řádech let vstupovat na trh práce, chceme, aby měli možnost plnohodnotně fungovat bez zastaralých stigmat,“ osvětluje na závěr implementaci IPS metody Eva Krestová za Spirálu Ostrava. Zavedení by mělo proběhnout během podzimu/zimy 2026/2027.
Projekt Setkání spolu je financován z rozpočtu Moravskoslezského kraje.
Zdroj: csanews.cz
